ZKUŠENOST EXILU. OSUDY EXULANTŮ Z ÚZEMÍ BÝVALÉHO RUSKÉHO IMPÉRIA V MEZIVÁLEČNÉM ČESKOSLOVENSKU

16/6/2017 – 29/10/2017
Letohrádek Hvězda, Obora Hvězda, Praha 6

Pořadatel: Památník národního písemnictví ve spoluprací se Slovanským ústavem Akademie věd ČR, v. v. i., Národní galerii v Praze a Národním filmovým archivem

Partner doprovodného programu:
Mezinárodní festival současného umění 4+4 dny v pohybu
www.ctyridny.cz

Otevřeno denně kromě pondělí
10.00–18.00 hod.
Dopravní spojení: Metro A (Petřiny), tram 1, 2; bus 108, 164, 168, 191 (Sídliště Petřiny)

VSTUPNÉ
ZÁKLADNÍ: 75 KČ
SNÍŽENÉ: 45 KČ
RODINNÁ VSTUPENKA: 150 KČ
ÚČASTNÍK KOMENTOVANÉ PROHLÍDKY/WORKSHOPU V RÁMCI ORGANIZOVANÉ SKUPINY (ZŠ, SŠ, VŠ): 30 KČ
ZDARMA: DĚTI DO 6 LET, OSOBY ZTP A ZTP/P, DRŽITELÉ PRŮKAZŮ AMG, GSA A ICOM, DOPROVOD SKUPIN ŽÁKŮ, STUDENTŮ A OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZKUŠENOST EXILU. OSUDY EXULANTŮ Z ÚZEMÍ BÝVALÉHO RUSKÉHO IMPÉRIA V MEZIVÁLEČNÉM ČESKOSLOVENSKU ZKUŠENOST EXILU. OSUDY EXULANTŮ Z ÚZEMÍ BÝVALÉHO RUSKÉHO IMPÉRIA V MEZIVÁLEČNÉM ČESKOSLOVENSKU

„Celá tvůrčí radost je pro mne v živém obcování s živými dušemi. A v Československu jsem pocítil, že toto obcování již dávno se uskutečnilo, a mně zbývá jen pokračovati v něm. Mám velké a blahosklonné posluchačstvo, jehož jsem pozbyl po ztrátě vlasti. Jako pro spisovatele, a tudíž i člověka rozděliti tyto kategorie, je po mém soudu nemožné, neboť jsem nalezl jakoby druhou vlast.“ Jevgenij Čirikov (1864 – 1932), ruský spisovatel

Podobně jako v případě jiných migračních vln 20. a 21. století stál i za porevolučním exilem z bývalého carského Ruska rozvrat dosavadních sociálních struktur, existenciální nutnost úniku z jinak bezvýchodné situace, ale také přímá represe ze strany nastupujícího režimu. První světová válka, únorová a říjnová revoluce i následná občanská válka přivedly zemi k totálnímu hospodářskému a politickému chaosu. Odchod okolo dvou miliónů obyvatel ji připravil o velkou část organizačních, vědeckých a uměleckých kapacit. Mnohonárodnostní exil z území rozvráceného impéria zároveň znamenal nesporné kulturní a intelektuální obohacení hostitelských zemí. Postoj mladé Československé republiky se jeví jako mimořádně inspirativní. Poskytnutí pomoci běžencům bylo vnímáno jako vklad do budoucnosti zemí, ze kterých exil přicházel. I když se tato očekávání nenaplnila, lze v pomoci meziválečné emigraci spatřovat jeden z čestných momentů našich dějin, svědčící o schopnosti solidarity a empatie.

Tematické okruhy výstavy: 

I. Příběh emigrace
Ruské revoluce 1917, Občanská válka a československé legie, Emigrace v ČSR
II. Nový domov / Každodenní život
Příjezd, Spolkový a společenský život, Církev, Sport, Výchova a vzdělávání
III. Ruský Oxford
Představitelé technických, přírodovědných a společenských věd, Archeologický ústav Kondakova
IV. Obrazy exilu mezi tradicí a modernismem
Svaz ruských výtvarných umělců, Karáskova galerie, Sbírka Slovanského ústavu, Ukrajinské studio výtvarných umění
V. Paměť exilu: knihy a literatura
Ruské kulturně-historické muzeum, Ilustrátoři, Literární život, Poustevna básníků a A. Bém, M. Cvetajevová, Ukrajinská poezie
VI. Na jevišti a před kamerou
O. Gzovská, Kačalovci, Pražská skupina MCHT, M. Čechov, J. Nikolská, Emigrace ve filmu

Doprovodný program ke stažení