O nás

Historie

1950 -- 14. dubna byli premonstráti donuceni opustit Strahovský klášter, který převzal Státní úřad pro věci církevní. Zároveň byla ustavena Národní kulturní komise dohlížející na využití klášterů a jejich uměleckých sbírek i knihovních fondů. Na Strahově se počítalo s vytvořením Musea národního obrození.

1951 -- Plán na vytvoření Musea národního obrození byl rozšířen, měl vzniknout Památník národní kultury s důrazem na literaturu. 21. září byla zpřístupněna Strahovská knihovna.

1952 -- 22. ledna byl založen Památník národní kultury (PNK), který převzal Strahovský klášter včetně fondů Strahovské knihovny (130 000 svazků) a fondů klášterních knihoven (400 000 svazků). Současně byl do kláštera umístěn Ústav pro českou literaturu ČSAV.

1953 -- rozsah činnosti PNK byl zúžen, vzniklo muzeum české literatury s názvem Památník národního písemnictví (PNP). 8. května byla otevřena expozice vývoje české literatury (scénář připravil ÚČL ČSAV za redakce J. Mukařovského).

1958 -- Vzniklo tzv. prozatímní uskupení muzeí pod vedením PNP (Muzeum Antonína Dvořáka, Muzeum Bedřicha Smetany a Muzeum Aloise Jiráska). O přeměně letohrádku Hvězda v oboře na Bílé hoře v Praze 6 na Jiráskovo muzeum rozhodla vláda 10. listopadu 1948. V letech 1949–1950 proběhla rekonstrukce (P. Janák) a příprava expozice (Z. Nejedlý). Ke 100. výročí narození spisovatele (2. září 1951) bylo Muzeum Aloise Jiráska zpřístupněno.

1962 -- 30. března byla obora, letohrádek Hvězda a bojiště s mohylou padlých v bitvě na Bílé hoře zapsány do seznamu národních kulturních památek (NKP Bílá hora).

1964 -- 1. ledna byl do PNP začleněn literární archiv, do té doby součást Knihovny Národního muzea. Rozhodnutím ministerstva školství a kultury bylo vytvořeno Muzeum Aloise Jiráska a Mikoláše Alše s expozicemi Národní kulturní památka Bílá hora (1966) a Mikoláš Aleš (1967).

1970 -- 11. května PNP najal část obnoveného zámku ve Starých Hradech u Jičína pro potřeby literárního archivu, později tam byla instalována pracovna J. Vrchlického (1974).

1976 -- Muzea Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany byla začleněna do Národního muzea jako součást Muzea české hudby, Muzeum Aloise Jiráska a Mikoláše Alše zůstalo složkou PNP.

1990 -- 19. července byl Strahovský klášter na základě zákonů o zmírnění křivd způsobených církvím vydán Královské kanonii premonstrátů na Strahově. PNP se stal nájemcem části prostor a zahájil uvolňování prostor. Expozice byla postupně zrušena.

1991 -- 1. ledna byl do PNP začleněn Kabinet exlibris v Chrudimi, PNP převzal organizaci soutěží a výstav knižní značky, pořádaných spolu se sjezdy Spolku sběratelů a přátel exlibris (od roku 1974).

1992 -- 17. listopadu vydalo MK ČR statut PNP definující jeho poslání: specializované muzeum ČR, které shromažďuje, zpracovává, ochraňuje a zpřístupňuje archivní, knižní a výtvarné prameny k dějinám literatury a knižní kultury od konce 18. století do současnosti.

1993 -- PNP zpracoval koncepci dislokace, spočívající v uvolňování prostor v klášteře rozšiřováním detašovaných pracovišť mimo Prahu. Došlo ke změně koncepce využití letohrádku Hvězda a k zajištění objektu pro nové sídlo PNP.

2000 -- 25. května byl letohrádek Hvězda po rekonstrukci otevřen pro veřejnost. Expozice o využití letohrádku v průběhu čtyř století s názvem Minulost a přítomnost byla vytvořena v rámci programu Praha 2000 – Evropské město kultury. 29. prosince vydalo MK ČR zřizovací listinu, podle které PNP plní funkci muzea a je zřízen za účelem získávat, shromažďovat, trvale uchovávat, evidovat, odborně zpracovávat a zpřístupňovat veřejnosti sbírky muzejní povahy od 18. století do současnosti.

2002 -- 25. září byla sbírka PNP zapsána do centrální evidence sbírek MK ČR.

2004 -- 31. října byla dokončena rekonstrukce císařské kuchyně (hájenky), vybudované 1555–1558 jako zázemí letohrádku Hvězda. V hájence se nalézá depozitář knihovny Jiřího Karáska ze Lvovic a dalších knihovních celků, ve studovně byla instalována expozice o životě a díle Jiřího Karáska ze Lvovic.

2005 -- PNP získal budovu s přístavbou a část pozemků v Praze 6 – Bubenči na základě usnesení vlády ČR č. 346 ze dne 23. března 2005. V rámci programu Dnů evropského dědictví (15. září), s tématem „Nový život v historickém prostředí", a v souvislosti s 50. výročím předání sbírky J. Karáska ze Lvovic do PNP (1955) byla jednorázově zpřístupněna hájenka.

2006 -- PNP získal další budovu v Praze 6 – Bubenči v Pelléově ulici na základě usnesení vlády ČR č. 301 ze dne 22. března 2006. V dubnu byla otevřena pro veřejnost studovna v hájence.

2007 – Byla předána přístavba MZV ČR, jako náhrada byl na PNP převeden dům s pozemkem v Pelléově ulici. V dubnu byly zahájeny činnosti směřující ke stavebním úpravám budovy v ulici Pelléova 20/70, Praha 6 – Bubeneč, které však vzhledem k finančním nárokům nakonec nebyly realizovány.

2008 -- Otázka přestavby a stěhování PNP do nového sídla v Bubenči zůstává stále otevřena vzhledem k administrativní problematice. Instituce dostala nabídku na vybudování centrálního depozitáře v Terezíně podporovanou možností využití programu IOP. Vzhledem ke skutečnosti, že město leží v záplavové oblasti, nemohla být nabídka přijata. Koncem roku 2008 v souvislosti s uvolňováním části depozitáře ve Starých Hradech byl získán pronájem v Duchcově (NPÚ).

2009 -- Byl zprovozněn depozitář na Státním zámku Duchcov a získána akreditace Archivní správou MV ČR. V tomto roce byla také podána žádost o zařazení PNP mezi vědecko-výzkumné instituce. Během předsednictví ČR v Radě EU se v letohrádku Hvězda uskutečnila výstava Literatura bez hranic a mezinárodní večer poezie v Institutu Cervantes v Praze.

2010 -- Na základě žádosti z roku 2009 byl dokončen bezúplatný převod nemovitostí a budov bývalých vojenských objektů v Litoměřicích na PNP. Byl také podán investiční záměr na využití těchto objektů jako centrálního depozitáře PNP. Byla zprovozněna tzv. Malá vila v Pelléově ulici 20/70, Praha 6 a byla zde zahájena programová činnosti a provoz digitalizačního pracoviště. Na základě podkladů projednaných PNP s MK ČR a ÚHOS byl dne 24. září 2010 usnesením Rady pro výzkum, vědu a inovace dán souhlas k zařazení instituce na seznam výzkumných organizací. Rozhodnutím ministra kultury ČR došlo ke změně ve zřizovací listině PNP ve smyslu rozšíření její činnosti o aplikovaný výzkum a experimentální vývoj.

2011 -- Byly vyřešeny administrativní záležitosti (uplatněný restituční nárok MHMP) v otázce vlastnictví ve prospěch PNP. MK ČR byl v tomto roce předán investiční záměr související s novým sídlem PNP. PNP se poprvé zúčastnil Pražské muzejní noci.

2012 -- Na základě nově stanovených podmínek byla provedena registrace a vyhlášeno výběrové řízení na projekt Centrálního depozitáře v Litoměřicích. Došlo k zahájení vydávání vědeckých publikací v nové edici Depozitář. Byl zahájen nový programový cyklus Večery evropské literatury.

2013 -- U příležitosti šedesátileté historie instituce byla vydána publikace s názvem „Památník národního písemnictví 1953–2013". Bylo vyhlášeno výběrové řízení na stavební práce Centrálního depozitáře v Litoměřicích. Byla získána třetí, menší budova uzavírající celý areál Centrálního depozitáře v Litoměřicích.

2014 -- Byly zahájeny stavební práce na Centrálním depozitáři v Litoměřicích a z velké části došlo k dokončení rekonstrukce I. etapy. Byl také připraven projekt nového sídla PNP v Petschkově vile, na který naváže výběrové řízení na zhotovitele stavby.

2015 -- Byla dokončena I. etapa rekonstrukce Centrálního depozitáře v Litoměřicích, v rámci rekonstrukce byly komplexně dokončeny práce na budově depozitáře literárního archivu. PNP se stal spoluorganizátorem V. světového kongresu literárněvědné bohemistiky. V PNP zahájilo činnost Metodické centrum pro knižní kulturu a literární muzea.

2016 -- Začátkem roku proběhlo stěhování sbírek PNP z depozitářů ve Starých Hradech a Duchcově (zároveň zde byly ukončeny pronájmy) do Centrálního depozitáře v Litoměřicích.