13. 11. 2020

Nová akvizice US PNP –⁠ Lumír Čmerda

Sochař, ilustrátor, grafik a malíř, výtvarný autodidakt Lumír Čmerda (13. 11. 1930) se dnes dožívá devadesáti let. Gratulujeme a přejeme pevné zdraví!

Památníku národního písemnictví daroval téměř 220 svých perokreseb a proškrabávaných voskových pastelů, ilustrace k písním Jiřího Suchého, Erbenově Kytici, Kosmově kronice, pohádkám Boženy Němcové, námětům z Bible i Boccacciova Dekameronu. Záznamy českých měst jsou připomínkou velkých osobností našich dějin. Autorův osobitý výtvarný projev charakterizovali Ludvík Vaculík jako „fantaskní realismus“ a Jiří Suchý jako „něžnou deformaci“.

Od roku 1936 žil Lumír Čmerda s rodinou v Rudné u Prahy. V létě 1942 byl popraven matčin bratr Rudolf, důstojník generálního štábu československé armády, za napomáhání v přípravě atentátu na Heydricha. Čmerdův otec byl jako člen Národně socialistické strany po únorovém puči 1948 vyhozen ze zaměstnání. S tímto kádrovým posudkem nemohl nastoupit na uměleckou školu. Vystudoval proto teologii na Husově československé bohoslovecké fakultě a narukoval k pomocným technickým sborům (PTP) do uhelných dolů na Karvinsku. Po propuštění ze zdravotních důvodů začal působit jako husitský farář v několika náboženských obcích na Ostravsku, kam se přestěhoval se ženou rovněž husitskou farářkou. V říjnu 1963 mu byl odebrán státní souhlas za údajné pobuřování. Následně však získal zaměstnání jako výtvarník v grafické dílně ostravského Parku kultury a oddechu, kde navrhoval propagační materiály. Díky tomu byl roku 1967 přijat jako člen Svazu československých výtvarných umělců. Byl také členem tvůrčí skupiny Kontrast Ostrava, významného nonkonformního sdružení architektů a výtvarníků 60. let. Začal vytvářet reliéfy z tvrdého javorového dřeva. Vystavoval v Německu, Rakousku, Itálii, Švédsku a Polsku. V srpnu 1968 se vrátil z Velké Británie do Československa. Nepředpokládal tragičnost důsledků okupace. Ostravské kulturní poměry se staly neúnosné poté, co v roce 1969 připravil se sochařem Vladimírem Preclíkem druhý ročník mezinárodního sochařského sympozia a nesměl dostávat zakázky. V roce 1973 se vrátil do Prahy. Osobitý výtvarný projev charakterizovali Ludvík Vaculík jako „fantaskní realismus“ a Jiří Suchý jako „něžnou deformaci“.  Pro architekturu Čmerda vytvořil 46 sochařských, převážně reliéfních děl. Od devadesátých let se věnoval grafice a malbě, přičemž ilustroval 19 knih. Kromě dřevorytu a detailní monochromatické tečkované perokresby tuší, tvořil kresby osobitou technikou proškrabávaného a leštěného voskového pastelu, někdy doplněného koláží. Tento způsob odnímání vrstev sám označoval za pokračování své reliéfní tvorby. V letech 2004 až 2011 se vrátil k práci husitského faráře v kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze.

Fond je součástí uměleckých sbírek PNP.

 

 

 

antispam