Připravovaná čísla


Sborník Literární archiv č. 54/2022
Tradice Lumíru: 1851–1940

Externí editor čísla:
Mgr. Lukáš Holeček, Ph.D.
E-mail: holecek@ucl.cas.cz

Odpovědná redaktorka:
Mgr. Tereza Sudzinová
E-mail: sudzinova@pamatnik-np.cz









































































Sborník Literární archiv č. 53/2021 Bohumila Grögerová – Josef Hiršal

Externí editor čísla:
Dr. phil. habil. Pavel Novotný, Ph.D.
e-mail: pavel.novotny@tul.cz

Odpovědná redaktorka:
Mgr. Tereza Sudzinová
e-mail: sudzinova@pamatnik-np.cz








Sborník Literární archiv č. 52/2020 Nakladatelství v literární kultuře 1918–1949

Kontaktní osoba:
Mgr. Tereza Sudzinová
e-mail: sudzinova@pamatnik-np.cz

Literární archiv č. 54/2022
Tradice Lumíru: 1851–1940
VÝZVA pro badatelskou veřejnost

Když se v roce 1902 Arne Novák ve své stati Třicet let „Lumíra“ zamýšlel nad tím, jak vlastně přistoupit k dějinám tehdy více než třicetiletého vydávání nejdéle vycházejícího českého literárního časopisu, napsal, že „dějiny časopisů nejsou dějinami jednotlivců; jsou to dějiny duchovních a společenských organizací, dějiny malých republik, řízených a zmítaných různými tendencemi a kolísajících mezi rozdílnými útvary státními“. O časopisu Lumír tato slova platí dvojnásob, od dob Mikovcova Lumíru (1851–1863) vycházejícího v období Bachova absolutismu, tento časopis přečkal složité období 90. let, první světovou válku, vznik samostatného Československa, až jeho dlouhou životní pouť ukončila v roce 1940 nacistická okupace.

Během více než osmdesátileté existence Lumíru došlo k mnoha personálním změnám v redakci časopisu, měnila se jeho ideová i estetická orientace i význam literatury pro národní kolektiv. Můžeme tak uvažovat hned o několika různých „Lumírech“ (Nerudově, Sládkově, Dykově…) – nic to však nemění na skutečnosti, že hlas Lumíru byl v každé historické situaci výrazně slyšet a spolupodílel se na utváření „české kultury“, která až do roku 1918 nebyla něčím samozřejmým.

V dějinách české (a snad i evropské) kultury není mnoho literárních časopisů jako Lumír, jež by v tak dlouhém časovém rozpětí seznamovaly čtenáře s novou literaturou a uměleckým životem. I proto jsou dějiny Lumíru zároveň dějinami českého písemnictví i českého kulturního života v druhé polovině 19. a první polovině 20. století.

Od roku 1873, tedy od počátku vydávání novodobého „týdeníku zábavného a poučného“, Lumír významně spoluutvářel moderní českou společnost, formoval její představy o vlastní identitě a utvářel kulturně-politický diskurz doby. Na stránkách Lumíru můžeme například sledovat, jak se skrze literaturu a umění hledal obsah pojmů jako „kosmopolitismus“, „modernost“, „historismus“ nebo „tradice“. Kolem Lumíru se rovněž koncentrovali výrazní představitelé české intelektuální elity, kteří s vydáváním časopisu spojili část svého života, takže i v jejich osudech se zrcadlí dějiny tohoto časopisu.

U příležitosti hned několika výročí spjatých s časopisem s názvem Lumír bychom chtěli dlouhou tradici jeho existence nejen připomenout, ale především prohloubit jeho poznávání o současná badatelská hlediska, ať už prostřednictvím studií, tak i kritických edic, které se vážou k dějinám tohoto časopisu nebo jeho klíčovým osobnostem. Dějiny Lumíru i dnes vybízejí k inspirativním otázkám, jež přesahují úzce estetický a literární rámec, rádi bychom obrátili pozornost především k těmto: Jak se časopis Lumír, pojmenovaný po postavě z Rukopisu královédvorského (tedy falza), podílel na formování představ o moderní české kultuře? Jaké postavení měl Lumír v politickém a kulturním kontextu druhé poloviny 19.
a prvních třech desetiletích 20. století? Jakým způsobem se Lumír profiloval koncepčně v rámci interních redakčních diskuzí, v polemikách a umělecké kritice? Jak se spolupráce s časopisem Lumír projevovala na autorské, tvůrčí i badatelské profilaci jednotlivých osobností?

Odpovědi na tyto i další otázky by se mohly vztahovat k těmto námětům:

  1. časopis Lumír v historickém kontextu (dějiny nakladatelského podnikání a politika, regulativy v časopisu a jejich podoby v historických souvislostech – cenzura, autocenzura, Lumír a jeho postavení v konfliktních politických situacích, např. Bachovský absolutismus, vznik republiky, předvečer druhé světové války)
  2. Lumír v transnacionální perspektivě (osobnost zakladatele Ferdinanda B. Mikovce jako reprezentanta a tvůrce dvou kultur), role uměleckého překladu v kontextu časopisu Lumír, Lumír jako významný iniciátor zprostředkovávání světových literatur, osobnosti překladatelů (J. V. Sládek, Bedřich Frida, Marie Kalašová, Alfons Breska, Ivo Liškutín ad.), korespondence s vedoucími redaktory Lumíru, pozice jednotlivých jazyků v Lumíru (frankofonní a slovanská orientace, pozice německého jazyka)
  3. Lumír a představy o moderní české literatuře 1900–1940 (vztah Lumíru k modernistickému a avantgardnímu myšlení o literatuře, hodnocení výrazných uměleckých děl, estetické profilování časopisu)
  4. redaktoři Lumíru v korespondenci (Josef V. Sládek, Václav Hladík, Viktor Dyk, Jaroslav Kamper, Hanuš Jelínek, Štěpán Jež ad.)
  5. redakční politika Lumíru – od rukopisu k publikování (vybrané příklady zaslaných rukopisů a procesu jejich publikování – související korespondence, textologické úpravy, kontext děl)
  6. literární kritika v Lumíru – osobnosti, kritéria, kontext (Otokar Theer, Karel Sezima ad.); polemiky v Lumíru – rekonstrukce a zhodnocení konkrétní polemiky, která se váže k Lumíru a jeho historii (moravská kritika, Česká moderna, boje o rukopisy, modernizace Prahy, politika první republiky ad.)
  7. Lumír a divadlo – význam Lumíru pro divadelní kulturu od 50. let 19. století po 30. léta 20. století, F. B. Mikovec a divadlo, divadelní kritika.

Prosíme o zaslání krátké anotace Vašeho navrženého příspěvku do 31. 10. 2020 redaktorce sborníku Tereze Sudzinové: sudzinova@pamatnik-np.cz. Vybraný text v rozsahu max.
30 normostran
společně se stručným resumé a klíčovými slovy v češtině pak posílejte
do 30. 9. 2021 na uvedený e-mail.

 

Literární archiv č. 53/2021 
Bohumila Grögerová Josef Hiršal
Číslo je koncipováno jako uzavřené, autoři tedy byli osloveni redakcí.

Památník národního písemnictví připravuje sborník Literární archiv č. 53/2021 věnovaný Bohumile Grögerové (1921–2014) a Josefu Hiršalovi (1920–2003). Vyjde u příležitosti stého výročí narození obou autorů. 

Odborné příspěvky čísla se mj. zabývají společnou tvůrčí a překladatelskou činností BG a JH, recepcí jejich díla v zahraničí, přátelskými a tvůrčími vazbami k zahraničním autorům, dále také jejich různými básnickými etapami – od rané Hiršalovy poezie přes experimentální období až po pozdní texty Grögerové. Ediční část čerpá z jejich společného fondu v LA PNP. Počítá se s publikováním dvou rozhlasových her Bohumily Grögerové a užšího výběru korespondence BG a JH se zahraničními autory.

 

Literární archiv č. 52/2020
Nakladatelství v literární kultuře 1918–1949
Výzva pro badatelskou veřejnost UZAVŘENA.

Sborník soustředí pozornost k nakladatelstvím s výraznou beletristickou produkcí, jež rozvíjela svou činnost na teritoriu první republiky a následných státních útvarů v letech 1918–1949. V centru zájmu budou jak nakladatelské domy vydávající literaturu českojazyčnou, tak podniky zpřístupňující beletrii psanou v dalších jazycích (zejm. slovenštině, němčině, maďarštině, ukrajinštině, ruštině či polštině).

Zmíněné období, vymezené na straně jedné vznikem Československa a na straně druhé rokem 1949, kdy byla završena radikální, direktivně řízená transformace nakladatelského podnikání, představuje z hlediska struktury nakladatelství relativně koherentní dějinný úsek, během nějž ovšem došlo k opakovaným významným proměnám skladby knižní nabídky. Spektrum nakladatelských podniků přitom kontinuálně (byť s příznačnými regionálními rozdíly) usilovalo o uspokojení kulturních potřeb horizontálně i vertikálně rozvrstvené čtenářské veřejnosti od literatury populární a knížek pro děti po produkci zaměřenou na recipienty z okruhu kulturních elit či zájemce o tisky bibliofilské.

Jednotlivé příspěvky by měly představit nakladatelství jako významné instituce dobové literární komunikace, nastínit jejich interakci s autory či autorskými uskupeními, připomenout jejich vlastní pozici v dobovém kulturním životě či postihnout vliv jejich aktivit na diferenciaci čtenářské veřejnosti. Stranou by neměla zůstat ani praktická stránka nakladatelského podnikání: proměny knižní nabídky, profilových edičních řad či nakladatelských strategií souvisejících zejména s dynamikou knižního trhu. Pozornost by měla být věnována také státní kulturní politice či cenzuře, jež po celé sledované období s proměnlivou intenzitou ovlivňovaly nakladatelskou produkci. Vítány budou pak i texty věnované otázkám knižní kultury, například spolupráci nakladatelů a konkrétních knižních grafiků či výtvarníků.

Bohatou materiálovou základnu nastíněného různorodě orientovaného výzkumu mohou nabídnout mj. fondy všech sbírkových oddělení PNP. Za vyzdvižení přitom stojí archivy jednotlivých nakladatelských podniků (např. Aventinum, Fr. Borový, Družstevní práce, Otto Girgal, Melantrich, J. Otto, Václav Petr), osobní fondy autorů a předních nakladatelských redaktorů i související sbírkové celky. Do sborníku je proto plánováno rovněž začlenění několika obsahově zajímavých a z hlediska role nakladatelství v literární komunikaci podnětných edic pramenného materiálu.