Připravovaná čísla


Sborník Literární archiv č. 53/2021 Bohumila Grögerová – Josef Hiršal

Externí editor čísla:
Dr. phil. habil. Pavel Novotný, Ph.D.
e-mail: pavel.novotny@tul.cz

Odpovědná redaktorka:
Mgr. Tereza Sudzinová
e-mail: sudzinova@pamatnik-np.cz








Sborník Literární archiv č. 52/2020 Nakladatelství v literární kultuře 1918–1949

Kontaktní osoba:
Mgr. Tereza Sudzinová
e-mail: sudzinova@pamatnik-np.cz

Literární archiv č. 53/2021 
Bohumila Grögerová Josef Hiršal
Číslo je koncipováno jako uzavřené, autoři tedy byli osloveni redakcí.

Památník národního písemnictví připravuje sborník Literární archiv č. 53/2021 věnovaný Bohumile Grögerové (1921–2014) a Josefu Hiršalovi (1920–2003). Vyjde u příležitosti stého výročí narození obou autorů. 

Odborné příspěvky čísla se mj. zabývají společnou tvůrčí a překladatelskou činností BG a JH, recepcí jejich díla v zahraničí, přátelskými a tvůrčími vazbami k zahraničním autorům, dále také jejich různými básnickými etapami – od rané Hiršalovy poezie přes experimentální období až po pozdní texty Grögerové. Ediční část čerpá z jejich společného fondu v LA PNP. Počítá se s publikováním dvou rozhlasových her Bohumily Grögerové a užšího výběru korespondence BG a JH se zahraničními autory.

 

Literární archiv č. 52/2020
Nakladatelství v literární kultuře 1918–1949
Výzva pro badatelskou veřejnost UZAVŘENA.

Sborník soustředí pozornost k nakladatelstvím s výraznou beletristickou produkcí, jež rozvíjela svou činnost na teritoriu první republiky a následných státních útvarů v letech 1918–1949. V centru zájmu budou jak nakladatelské domy vydávající literaturu českojazyčnou, tak podniky zpřístupňující beletrii psanou v dalších jazycích (zejm. slovenštině, němčině, maďarštině, ukrajinštině, ruštině či polštině).

Zmíněné období, vymezené na straně jedné vznikem Československa a na straně druhé rokem 1949, kdy byla završena radikální, direktivně řízená transformace nakladatelského podnikání, představuje z hlediska struktury nakladatelství relativně koherentní dějinný úsek, během nějž ovšem došlo k opakovaným významným proměnám skladby knižní nabídky. Spektrum nakladatelských podniků přitom kontinuálně (byť s příznačnými regionálními rozdíly) usilovalo o uspokojení kulturních potřeb horizontálně i vertikálně rozvrstvené čtenářské veřejnosti od literatury populární a knížek pro děti po produkci zaměřenou na recipienty z okruhu kulturních elit či zájemce o tisky bibliofilské.

Jednotlivé příspěvky by měly představit nakladatelství jako významné instituce dobové literární komunikace, nastínit jejich interakci s autory či autorskými uskupeními, připomenout jejich vlastní pozici v dobovém kulturním životě či postihnout vliv jejich aktivit na diferenciaci čtenářské veřejnosti. Stranou by neměla zůstat ani praktická stránka nakladatelského podnikání: proměny knižní nabídky, profilových edičních řad či nakladatelských strategií souvisejících zejména s dynamikou knižního trhu. Pozornost by měla být věnována také státní kulturní politice či cenzuře, jež po celé sledované období s proměnlivou intenzitou ovlivňovaly nakladatelskou produkci. Vítány budou pak i texty věnované otázkám knižní kultury, například spolupráci nakladatelů a konkrétních knižních grafiků či výtvarníků.

Bohatou materiálovou základnu nastíněného různorodě orientovaného výzkumu mohou nabídnout mj. fondy všech sbírkových oddělení PNP. Za vyzdvižení přitom stojí archivy jednotlivých nakladatelských podniků (např. Aventinum, Fr. Borový, Družstevní práce, Otto Girgal, Melantrich, J. Otto, Václav Petr), osobní fondy autorů a předních nakladatelských redaktorů i související sbírkové celky. Do sborníku je proto plánováno rovněž začlenění několika obsahově zajímavých a z hlediska role nakladatelství v literární komunikaci podnětných edic pramenného materiálu.