31. 5. 2022

Právě dnes si připomínáme 130. výročí narození Bohuslava Reynka (31. května 1892 – 28. září 1971)

V životě a díle básníka, výtvarníka a překladatele Bohuslava Reynka byla Francie v mnoha ohledech určující jako sám prostor, tolik odlišný od Vysočiny, ale i místo, ve kterém tvořili významní autoři. Po stopách malíře Paula Gauguina se ostatně vypravil na své vůbec první cestě do země galského kohouta, do Bretaně, patrně v zimě 1912. Ozvuky tamní krajiny se objevovaly ještě o mnoho let později v jeho básnických i výtvarných pracích. Předtím studoval v letech 1904-1911 v Jihlavě, jedním z jeho učitelů byl i Max Eisler, pozdější profesor dějin umění na vídeňské univerzitě. Zároveň se svými ranými texty v čase studií na jihlavské reálce vytvořil Bohuslav Reynek první kresby a malby, ze kterých se mezi jinými zachoval známý portrét spolužáka Ťukala. Brzy začal překládat (vedle významných převodů z němčiny též z francouzštiny).

Hlavně díky spolupráci se staroříšským nakladatelem Josefem Florianem (od roku 1914) a spolu s dalšími nakladateli, spisovateli a výtvarníky se Bohuslav Reynek soustavně obeznamoval se soudobým uměleckým děním ve světě a ve Francii zvlášť. 

Když se v listu roku 1923 obracel s prosbou na grenobelskou básnířku Suzanne Renaudovou o autorizaci převodu její rok staré prvotiny Zde tvůj život…, psal již jako zkušený překladatel. Mezi jeho pracemi byly texty Paula Verlaina, Charlese Baudelaira, Paula Claudela, Charlese Péguyho, Maxe Jacoba nebo Francise Jammese. Jména, která na začínající básnířku a vzdělanou mladou dámu, jež působila i jako univerzitní vyučující, musela zapůsobit. Po svatbě na jaře 1926 v Grenoblu a po svatební cestě přes Provence do Hyères, se manželé neusadili ani v jedné zemi: vždy do podzimu byli v Petrkově a zase do jara v Grenoblu. Francie znamenala novou inspiraci, v okolí Grenoblu a na také na jihu vznikly desítky kreseb a pastelů.

Ve třicátých letech právě díky seznámení se s možnostmi knižních ilustrací v podobě snadněji reprodukované suché jehly se Bohuslav Reynek začal s nadšením věnovat této nové výtvarné technice. A jako stálé vyvažování a magnet: jím zachycovaný Petrkov a nejbližší okolí. Ve Francii se manželé stýkali se spisovateli a výtvarníky, navíc zde Bohuslav Reynek vystavoval dříve, než v Československu – a především, navázali mnohá přátelství, která je k zemi poutala i v mnohem pozdějších letech, kdy cestování přes hranice nebylo již možné. Dvacátá a třicátá léta však byla časem setkávání, jako by obě země ani nedělilo na tisíc kilometrů…

Dodnes je ve Francii Společnost Romarin tím, kdo se soustavně dílu Bohuslava Reynka a Suzanne Renaudové věnuje.

Foto: Bohuslav Reynek se Suzanne Renaudovou u Petrkova, 20. léta, archiv rodiny Reynkovy

antispam