Publikace

První monografie věnovaná Aloisi Wiererovi objevuje pro české čtenáře tohoto významného pražského německého malíře. Raná tvorba Aloise Wierera (1878–1947) je spojena s bohémským prostředím soustředěným kolem skupiny Jung-Prag. Osudový vliv na něj měli zejména Gustav Meyrink a Paul Leppin. Maloval fantaskní pohádkové motivy, z nichž některé publikoval slavný německý časopis Jugend. Prosadil se i jako ilustrátor, mezi nejvýznamnější knihy patří Zabiják Emila Zoly, Židovské písně, Povídky malostranské Jana Nerudy a Babička Boženy Němcové. Kreslil pro Humoristické listy, Švandu dudáka, Malého čtenáře. Jako scénograf pracoval pro Nové německé divadlo v Praze. S přáteli V. H. Brunnerem a Adolfem Kašparem sdílel vášeň pro loutkové divadlo, pro které vytvořil několik výprav. Po vzniku první republiky byl nucen přizpůsobit se vkusu pražských Němců a stal se jedním z „tvůrců“ takzvaného třetího rokoka. Wiererovo dílo, zahrnující vedle olejomaleb a kreseb také lept, litografii a dřevoryt, je vhledem do romantického světa německé Prahy, který je dnes nenávratně ztracen, a řadí ho mezi nevýznamnější malíře Prahy vůbec.