Kde začíná literatura, pokud se na ni díváme optikou „konceptuální“ tvorby? Básně psané na buňky, výňatky z psychologických skript, poetické algoritmy a performativita programu, umění jako zkoumání… Co všechno se pod tento často užívaný přívlastek může vejít? Pojem „konceptuální“ je především historický. Nepatří ale nakonec jenom do šedesátých let – a jenom do umění? Nebo mu jeho migrace napříč uměleckými disciplínami přinesla ve světle technologických a společenských změn posledních dvou dekád nový význam? Co jsme zdědili po Kolářovi a co už ne? Ondřej Buddeus nastíní podoby toho, co lze číst jako konceptuální tvorbu v literatuře, představí i zpochybní hranice tohoto pojmu za doprovodu básnířky a umělkyně Kristiny Láníkové a umělce a básníka Dušana Zahoranského.