Jednopatrová budova zámečku, postavená ve 2. polovině 18. století na místě dřívějšího svobodného dvora, tvoří se zahradou a hospodářským zázemím menší areál. Původně se patrně jednalo o středověkou tvrz. V roce 1540 je doložen písemnými prameny svobodný dvůr v držení Ondřeje Petrkovského z Petrkova. Okolo roku 1660, již ve vlastnictví Jindřicha Bošinského, celý dvůr vyhořel. Současná podoba pochází ze 2. poloviny 18. století. Při výstavbě byly využity i některé starší prvky, zejména kamenné zdivo. Menšími úpravami prošel zámeček v 19. a následně i v první polovině 20. století.

Areál situovaný v západní části obce tvoří podlouhlá jednopatrová budova samotného zámečku s přilehlými pozemky dvora, zahrady a příjezdové cesty vinoucí se na východní straně zahrady. Hlavní vstup do celého areálu je na východní straně mezi zvýšenými pilíři ohradní zdi, do níž je zasazena pamětní deska s nápisem: „V tomto domě žil básník a grafik Bohuslav Reynek.“ Objekt zámečku z jižní strany obklopuje polodivoká zahrada. Celý dvůr uzavírají hospodářské budovy na severní a západní straně. Jednopatrová budova zámečku
s věžičkou na východní straně je uvnitř rozdělena zaklenutým schodištěm na obytnou a hospodářskou část. V interiérech se dochovala celá řada původních prvků i detailů včetně výmalby, okenních výplní, kachlových kamen či klik.

Zámeček se do současnosti zachoval ve výjimečně nedotčené podobě. V objektu se dochovalo značné množství autentických stavebních prvků (zdivo, barokní typ kamenného ostění, klenby ve sklepě, konstrukce krovu) a detailů (výplně dveřních a okenních otvorů, dveřní závěsy, krabicové zámky, kliky a klíčové štítky). Od prosince roku 2009 je zámeček památkově chráněn coby kulturní památka České republiky. Do správy PNP byl zámeček svěřen v roce 2020.

K domu je možno dojít asi za 15 minut od vlakové zastávky Petrkov, která leží na trati Humpolec-Havlíčkův Brod. Ve všední dny přímo do obce přijíždí autobus a pro pěší turistiku je možno využít spojnice naučné stezky Bohuslava Reynka z Havlíčkova Brodu.